Historie Albatrosu

2011/2012

Čtvrtek osmého září 2011 nebyl jen další v řadě obyčejných čtvrtků, jak by se na první pohled mohlo zdát. Toho dne v 16 hodin totiž vznikl ve Vřesině oddíl vodních skautů (respektive vlčat a žabiček ve věku 7-11 let) ALBATROS. S podporou vedení obce bylo umožněno složit lodě a příslušenství v Domě zahrádkářů v garáži a využívat prostory po bývalém kadeřnictví vedle obecní knihovny jako klubovnu. Tyto prostory se úspěšně podařilo do zimy zrenovovat na použitelnou klubovnu (polovina díky obci, polovina vlastními silami).

Po náboru na místní škole oddíl začal fungovat se dvěma šestkami. Během podzimu pak přibyla šestka třetí. Počty dětí v té době oscilovaly mezi 14-18. Vedení tvořil dva kluci roverského věku – Švestka a Kečup v čele s kapitánem Efendim.

Náplní pravidelných čtvrtečních schůzek pak bylo plnění Nováčka, uzlování a hry hlavně venku a v klubovně. Kromě toho se co čtrnáct dní konaly sobotní většinou hravě-turistické výpravy. Během podzimu se podařilo přesvědčit děti, že skautský oddíl není zájmový kroužek, ale něco mnohem významnějšího. V lednu tak první plavčíci splnili Nováčka a byli povýšeni na veslaře a také si všichni pořídili základní oddílový kroj: námořnické tričko, modrou mikinu s nášivkami a žlutý šátek s turbanem v barvě šestky (zelená, modrá, červená).

Dá se říct, že se skauting v obci úspěšně uchytil. Albatros ve školním roce 2011/2012 podnikl spoustu výprav a zažil mnoho dobrodružství, jako byly například první plavba po Opavě, plachtění na Atlantiku, výprava na Ondřejník v -15 stupních Celsia, dobývání hradu Cvilín, Mikulášská besídka, Námořnický bál nebo celostátní Skautská regata (zkráceně SKARE) oplachtěných pramic, na které naše posádka vlčat obsadila těžce vybojované druhé místo. Celý skautský rok byl pak zakončen velkou akcí, letním čtrnáctidenním stanovým táborem na břehu Slezské Harty, nazvaný Tábor na Sumatře.

Tábor 2012

Dva týdny vodáckého stálého tábora na břehu Slezské Harty u obce Roudno se konaly na pronajatém tábořišti opavských vodních skautů. První čtyři dny se hlavně nastavovalo fungování tábora, režim dne a ranní výcvik, tzv. Námořní akademie, který byl o plnění jednotlivých hodnostních stupňů. Také probíhal praktický výcvik v oblasti pádlování, veslování a plachtění na všech používaných plavidlech (pramice, kanoe, kajak a veslovací člun). Vše se dělo formou soutěží a her.

Dalších pět dnů zabrala táborová hra na motivy objevování cizích zemí v Indickém oceánu 17. – 18. století. Závěrečných pět dnů bylo stráveno dokončením všech stupňů, hodností a vyznamenání, po kterých nyní už Poseidonem pokřtění námořníci (včetně těch našich) touží. Tábor uběhl jak voda a na závěrečném táborovém ohni si všichni přáli, aby se za rok opakoval znovu.

Táborová kronika s podrobnějším popisem je přístupná zde na webu ve složce dokumenty.

2012/2013

Prvního září klubovna začala praskat ve švech pod náporem nových členů, a proto bylo nutné vytvořit novou šestku, bílou. K tomu přibyla posádka skautů ve věku 12 – 15 let ve složení Zebra, Srdíčko, Viki, Bubulín a Beruška, která se kromě společných čtvrtků samostatně scházela pod vedením Švestky každé úterý ve čtyři hodiny v klubovně. Skauti se zabývali plněním lodnické knížky, Skautské stezky i jinými aktivitami, jako například základy fire staff spinningu.

Z důvodu časově náročnějších školních a jiných povinností, které byly kladeny na Kečupa a Švestku, s vedením začali vypomáhat členové oddílových oldskautů Amazonky (dospělí, většinou rodiče dětí, kteří chtějí pomáhat a účastnit se jednotlivých podniků podle svých možností) v předních liniích s Ollie, Símou, Šrekem, kteří se plně podíleli na přípravě tábora a stali se velkou pomocí v této nelehké situaci a nedílnou součástí našeho oddílu. Švestka i Kečup záhy úspěšně složili čekatelskou zkoušku, byli povýšeni do hodnosti korvetního poručíka, a zabývali se hlavně vedením skautek. Lodivody vlčat se stali Ollie, Šrek a Síma.

Počet členů oddílu na podzim roku 2012 činil 34 členů, v lednu 2013 to pak bylo 32 členů. Oddíl byl rozčleněn na čtyři šestky vlčat a žabiček, posádku skautek, Amazonky a kapitanát.

Oddíl používal klubovnu vedle knihovny ve Vřesině, loděnici na Opavě v Třebovicích a sklad lodí a materiálu v Domě zahrádkářů ve Vřesině. Díky dotaci z obce (20.000 Kč) bylo možno oddíl vybavit pádly a vodáckými vestami. Oddíl také využíval lodě Viribus Unitis, Dromedar, Salamander a Bazilišek a čluny lschlt. Zdenko Hudeček a Šotek. Všechna plavidla byla použitelná i pro plachtění.

Po celý rok se kromě každotýdenních čtvrtečních schůzek plných her, plnění hodnostních stupňů a soutěží mezi šestkami děti i dospělí opět účastnili mnoha výprav. Nechyběla přístavní Mikulášská besídka, skautské závody v plachtění SKARE, kde naše posádky vlčat získaly krásné 1. a 2. místo, pěší túry, plavby, výcvik v plachtění a dvoudenní výprava s rodiči na Slezskou Hartu. A celoroční činnost opět vyvrcholila dvoutýdenním letním táborem.

Tábor 2013

Tábor provázený opičáky Hupem a Hopem se opět konal na Slezské Hartě. Již bylo citelně poznat, že mnoho táborníků už je na svém druhém táboře. Všichni bez potíží zapadli do táborového režimu rozcviček, Námořní akademie, plnění Kvalifikace kormidelník a hlavně her. Tři posádky spolu soupeřily v mnoha soutěžích, hrách a bojovkách, ve kterých se prolínaly epizody z dětského večerníčku Dobrodružství Hupa a Hopa. A samozřejmě se do našich srdcí zapsala i úvodní píseň ze seriálu Hup a Hop Moře je plné slané vody, kterou jsme se okamžitě naučili. Nejlepší posádka nakonec získala sladkou odměnu i skvělý pocit z první příčky. A suchozemské krysy byly Poseidonem pokřtěny a přijaty mezi ostatní námořníky.

Po velké reorganizaci v polovině tábora, rozdělení na tři eskadry, měli skauti se skautkami a vlčata s žabičkami často oddělené programy. Obě věkové skupiny, na které dohlížela třetí eskadra dospělých, se tak věnovaly pro ně vhodnějším aktivitám. Obohacením byly i tři regaty, dvojitá táborová svatba a napínavý noční program pro skauty, který celý tábor krásně završil.

Podrobný popis Tábora Hupa a Hopa je přístupný zde na webu ve složce Dokumenty.

 

2013/2014

Oddíl od nového školního roku začal fungovat podle členění, které započalo už v létě na táboře. Fungovali jsme v sestavě tří eskader. První eskadru tvořily žabičky a vlčata ve dvou šestkách pod vedením 1. divize 3. eskadry v čele s Ollie. Druhá eskadra se skládala ze skautů ve dvou posádkách pod vedením 2. divize 3. eskadry v čele s Kečupem a poslední eskadru (dělící se na dvě divize) tvořilo vedení pod vedením Efendiho. Důležitou součástí byly také Amazonky a občasníci z řad dětí. Po zářijovém náboru čítal oddíl 37 členů.

Z důvodu rekonstrukce naší klubovny se oddíl od října až do prázdnin scházel v Domě zahrádkářů, než se klubovna zrenovovala. Scházeli jsme se každý čtvrtek od 16:30 do 18:30h. Krom oddílových schůzek se samostatně scházeli ještě skautské posádky Krahujci (každý pátek) a Jestřábi (každé pondělí). Vyjma mimořádných akcí, jako byly například laminování nových lodí nebo hra Vyzvědači v centru města, se konala každou druhou sobotu oddílová výprava. Jednalo se o plavby po řece, plachtění, pěší výpravy, Císařské manévry na Atlantiku, výpravu s rodiči a samozřejmě jsme se zúčastnili SKARE, kde posádka vlčat získala krásné 2. místo a stejně se umístila i posádka skautů.

Oddíl využíval lodě Viribus Unitis, Salamander a Bazilišek a čluny lschlt. Zdenko Hudeček a Šotek, všechny použitelné pro plachtění. Díky finanční podpoře Obecního úřadu ve Vřesině nám nově do rodiny přibyly i devítikánoe Chameleon, Jestřáb a Krahujec a kánoe Aligátor, použitelné pouze na řeku. Kečupova Anakonda a Mravencův Žralok byly stále v procesu výroby.

Expedice 2014

Podrobný popis naší premiérové dobrodružné Expedice Vltava je k přečtení a pobavení přístupný na webu ve složce Dokumenty.

Tábor 2014

Tábor se opět tradičně konal u Slezské Harty poblíž Roudna. V roce 2014 byla tématem první světová válka. Tento zaštiťující program táborové hry vedl Kečup a k ruce mu bylo mnoho ochotných lidí z řad vedení i Amazonek.

Jako dvě skupiny, sever a jih, soupeřili skauti, žabičky a vlčata o evropské území. V záplavě her a soutěží samozřejmě nemohlo chybět potápění nepřátelských plavidel, osvobozování zajatců, bitvy, posílání šifrovaných zpráv, plachtění a každoroční výlet na Velký Roudný. Při hrách získaná území poskytla výhodu při skvělé závěrečné celodenní bojovce zasvěcené tématu tajných agentů. Tato hra děti pěšky i na lodi protáhla po dalekém okolí a i když skončila deštěm, všem se podařilo rozdělat oheň a spálit přísně tajný seznam špionů. A Poseidonovým křtem, vlčáckým nebo žabičkovským slibem u ohně a skautským slibem na vodě jsme mezi sebe přijali nové členy jako právoplatné vodní skauty. Poslední závěrečný táborák byl sice poznamenaný smutkem z končícího tábora, ale zároveň prodchnutý nadějí, že se tu za rok sejdeme znovu.

2014/2015

Albatros se od začátku školního roku připravoval na přechod na divizní systém. Tato změna byla úspěšně dokonána v lednu, takže od té doby začaly fungovat tři posádky: Jestřáb, Krahujec a Luňák, které byly složeny ze skautů, skautek a vlčat, žabiček dohromady. Posádka skautů a šestka vlčat a žabiček tvořily divizi, shodnou s posádkou, která měla k dispozici jednu z devítikánoí. Dospělí a roveři tvořili další dvě divize a nezávislou skupinu opět představovaly Amazonky. Na podzim 2014 měl oddíl 30 členů.

Celý oddíl se scházel v klubovně každý čtvrtek a také se každé pondělí konaly schůzky pouze pro skauty. Pravidelné sobotní, popřípadě dvoudenní výpravy byly ve znamení tradičních podniků, jako jsou plavby po řekách, působení na Pohádkovém lese, přístavní Císařské manévry na Atlantiku, výprava s rodiči, společné chaty s dalšími oddíly z našeho přístavu, přístavní Mikulášská besídka, roznášení Betlémského světla, sportovní den obce či pěší výpravy. SKARE 2015 se konalo na Křetínce, kde náš přístav VIRIBUS UNITIS vyhrál, co se dalo. Získali jsme Pohár přístavů a titul Jachetní přístav roku 2015. Velkou měrou jsme k tomu přispěli, hlavně 2. místem v kategorii nejmladších, 1. místem v kategorii oldskautů, Štítem konstruktérů pro nejrychlejší pramici v dálkové plavbě (Modrá stuha) a 2. místem v absolutním pořadí. Loď Viribus Unitis se také stala Pramicí roku. Neobvyklou a novou akcí byl Navigamus, červnový sraz vodních skautů z celé České republiky, kde jsme zažili mnoho nového a potkali spoustu skvělých lidí.

Oddíl mohl používat pramice Viribus Unitis a Salamandr (Bazilišek byl prodán), čluny Aligátor, Warasdiner a lschlt. Zdenko Hudeček, tyto uzpůsobené k plachtění, a devítikánoe Chameleon, Jestřáb, Luňák a Krahujec.

Expedice 2015

Podrobný popis naší druhé, ale neméně napínavé a náročné Expedice Morava je k přečtení a pobavení přístupný na webu ve složce Dokumenty.

Tábor 2015

Tábor se v roce 2015 již počtvrté konal u Slezské Harty. Tento rok nás Švestka svým programem přenesl do Starých řeckých bájí a pověstí, do doby Odysseovy dlouhé cesty.

Soupeření dětí probíhalo stále ve třech posádkách, stejných, jako fungovaly během roku. Inovací se staly vysílačky, které byly použity při několika hrách i při závěrečné etapové bojovce, ale kvůli mnoha technickým potížím nadále nezůstaly jako obvyklá součást tábora. Tyto drobné obtíže ale vyvážily spolehlivé bojovky v lese, plachetní regaty, výlety po okolí přehrady i na Velký Roudný, Poseidonův křest, skautský slib a nově i samostatné posádkové výpravy. A samozřejmě to vše zakončila závěrečná velká bojovka, při které jsme se nasnídali na druhém břehu Slezské Harty, tu opět procestovali křížem krážem a konečně po mnoha úskalích a dlouhé cestě spolu s Odysseem dopluli do jeho království Ithaky za jeho milovanou ženou Penelopou.

Po tak skvělém táboře nemohlo nastat nic jiného, než že se všichni zase začali těšit na další rok.

2015/2016

Ve školním roce 2015/2016 jsme i bez náboru přivítali několik nových dětí a tak začali fungovat se čtyřmi dětskými posádkami, tedy divizemi. Celkem se oddíl skládal z šesti divizí, sdružujících se po dvou do tří eskader. Kvůli pozdějšímu úbytku dětí jsme ale stavy museli snížit na tři posádky. Uprostřed školního roku se tři nejstarší skautky, Viki, Bubík a Srdce, přidaly k vedení.

Po celý rok jsme pokračovali s tradičním plánem čtvrtečních společných a pondělních skautských schůzek a výprav (společné přístavní chaty a Císařské manévry, Mikulášská besídka, Námořnický bál, roznášení Betlémského světla spojené s oddílovými Vánocemi nebo výprava na Cvilín) ale bylo zde několik ozvláštňujících prvků. Jako každý rok jsme se na přelomu dubna a května zúčastnili SKARE, kde jsme mimořádně uspěli. Náš oddíl svými výsledky v jednotlivých závodech značnou mírou přispěl k získání ocenění Pohár přístavů a Jachetní přístav roku 2016. Vlčata získala 3. místo, skauti krásné 2. místo a obhájili jsme Štít konstruktérů za nejrychlejší pramici Viribus Unitis. Novou akcí se stal také Sindibád race, plachetní závod, který se konal na Orlíku.

Oddíl mohl využívat loď Viribus Unitis (Salamandr byl prodán vodáckému oddílu), čluny lschlt. Zdenko Hudeček, Warasdiner a Aligátor, všechny uzpůsobené plachtění, a devítikánoe Chameleon, Jestřáb, Krahujec a Luňák. Díky dotaci od obce Vřesina jsme na jaře odlaminovali pátou devítikánoi Káně, která ale potřebovala v mnoha okruzích k úplné funkčnosti ještě spoustu práce.

Expedice 2016

Podrobný popis Expedice Sázava, které se kromě stálic zúčastnilo i několik nic netušících, pravou dravou vodou nepolíbených skautů, je k přečtení a pobavení přístupný na webu ve složce Dokumenty.

Tábor 2016

Tábor se v roce 2016 netradičně konal na břehu vodní nádrže Orlík. Toto mírně zarostlé, prales evokující prostředí skvěle vyhovovalo tématu tábora – Polynésie.

Během dlouhé cesty i dvou týdnů prožily dva týmy dětí mnoho dobrodružství, soutěží, plaveb, her, vícedenních výletů a došlo, bohužel, i na návštěvu nemocnice. Nesměl být vynechán ani křest, noční hry, hrané scénky a cvičný poplach.

Podrobnější popis tábora pohledem dvou účastnic z dětských řad je přístupný na webu ve složce dokumenty.

2016/2017

Od nového školního roku začalo vedení fungovat v nové sestavě jako 1. balónová flotila zaměřující se přímo na děti, a štábní divize zajišťující nezbytné věci jako PR nebo hospodářství. Složení oddílu ze tří dětských divizí, respektive posádek, nadále přetrvávalo. Oddíl na podzim čítal přibližně 36 členů.

Již třetím rokem jsme pokračovali v zavedeném režimu čtvrtečních a pondělních skautských schůzek, rovněž i v sobotních výpravách. Ke stálým tradicím jako jsou přístavní Císařské manévry a společná chata ve Znojmě, Námořnický bál, výprava na Cvilín, Mikulášská besídka, údržba lodí, roznášení Betlémského světla spojené s oddílovými Vánocemi, pěší výpravy, plavby, plachtění, výprava s rodiči, SKARE (tento rok na Nových Mlýnech a bohužel už ne tak úspěšné) a Sindibád race jsme se zúčastnili i závodu Viking Race na Křetínce, kde jsme vybojovali za vlčata a žabičky jedno 2. místo a dvě 3. místa a v kategorii roveři a rangers jedno 1. místo a dvě 3. místa. Těmito úspěchy jsme získali další body do Poháru přístavů, který jsme nakonec na SKARE opět obhájili. Velkou novinkou bylo natáčení krátkého filmu na chatě v době prodlouženého víkendu. Pozitivní je i to, že Viki, Bubíkovi a Srdíčku se podařilo splnit Čekatelskou zkoušku a Josému a také Símě Vůdcovskou zkoušku.

Díky dotaci od obce jsme konečně mohli plně dokončit pátou devítikánoi Káně (za což patří dík především Švestkovi) a všechny devítikánoe kompletně oplachtit. Oddíl tedy mohl užívat loď Viribus Unitis, čluny Aligátor a lschlt. Zdenko Hudeček a devítikánoe Chameleon, Jestřáb, Krahujec, Luňák a Káně, všechna tato plavidla uzpůsobená k plachtění.

Expedice 2017

Popis naší neobyčejné plachetní expedice již brzy bude přístupný zde na webu ve složce dokumenty.

Tábor 2017

V pořadí šestý tábor se konal tradičně na tábořišti u Slezské Harty. Tentokrát byly tématem objevné plavby Francise Darwina. Téma táborové hry se začalo prolínat naším skautským životem již na jaře 2017. Postupně se na schůzky přicházely představit jednotliví členové vedení jako postavy posádky lodi Beagle. Díky téměř dobovým kostýmům a tematickým scénkám se Josému jakožto vedoucímu programu podařilo navodit atmosféru 19. století.

Obvyklá paleta aktivit jako bojovky, hry, soutěže, závody, regaty, samostatné posádkové výpravy s přespáním, Poseidonův křest, sliby, plavby a výlety do okolí byla rozšířena o vědecké zaměření, stejně jako systém bodování v podobě zkumavek naplněných inkoustem, které bylo možno získat za nalezení obálky a vyluštění šifry v ní obsažené. Dalším obohacením byl propracovaný systém odměn a pokut s penězi, kterými si děti mohly pomoct k vyluštění šifry, zpříjemnit si pobyt nějakou z úlev nebo vše prosázet v jednovečerním kasinu. Nově jsme zkusili i dražbu lodních zásob na posádkový oběd.

Tento v mnohém hodně inovativní a přesto tradiční tábor byl zakončen celodenní etapovou bojovkou, která byla poznamenána stínem zinscenovaného masakru téměř všech členů velení lodi Beagle. Díky kompletnímu oplachtění se posádky tolik nenadřely při jízdě přes Slezskou Hartu, přesto však byl celodenní program opravdu vyčerpávající. Novinky se vesměs setkaly s pozitivní reakcí a tak celý oddíl začal napjatě očekávat, co přinese tábor v dalším roce.

2017/2018

Do nového školního roku jsme vstoupili s podobným členěním oddílu jako v předchozím roce, tedy se třemi dětskými smíšenými posádkami skautů, skautek, žabiček a vlčat. Změna se odehrála opět ve vedení. Viki, Bubík a Srdce plně, pouze s občasnou pomocí Josého a jiných, převzaly vedení skautů a vlčat a velí druhé divizi. První divizi, štábní, tvoří všichni ostatní dospělí. Tyto dvě divize tvoří eskadru. Oddíl má k prosinci 2017 33 členů.

V dalším roce jsme neměnně pokračovali v tradici společných čtvrtečních a skautských pondělních schůzek. Příliš se nedařilo dodržovat pravidelné výpravy, bylo příliš mnoho podniků se specifickým datem, které nešlo změnit. Za uplynulý půlrok se nám podařilo uskutečnit zářijový více méně úspěšný nábor, dvě plavby po řece, údržbu lodí, vícedenní přístavní chatu, výpravu na Cvilín, Mikulášskou besídku, natáčení filmu (https://www.youtube.com/watch?v=ntTTRuReX98&feature=share) na chatě během podzimních prázdnin a tradiční předvánoční roznášení Betlémského světla a s tím spojené oddílové Vánoce. V následujícím půlroce jsme se kromě chaty, zimních výprav po okolí i na Ondřejník, plaveb po různých řekách, C. K. regaty, úklidu Vřesiny, Mařáku a Pohádkového lesa zúčastnily závodů SkaRe, kde jsme získali nejednu medaili, a také celostátního setkání vodních skautů Navigamu, který se koná jednou za tři roky. Na Lipně jsme potkali mnoho nových lidí a zažili spoustu netradičních dobrodružství i her v masovém měřítku třinácti stovek účastníků.

Ke konci oddíl čítal včetně vedení okolo 30 členů. Mohli jsme používat loď Viribus Unitis, čluny Aligátor a lschlt. Zdenko Hudeček a devítikánoe Chameleon, Jestřáb, Krahujec, Luňák a Káně, všechna tato plavidla uzpůsobená k plachtění a devítikánoe i k přespání.

Expedice 2018

Pátá expedice, tentokrát po řece Otavě, se opět nesla ve znamení dobrodružství a skvělých zážitků. Podrobný popis je k dispozici ve složce Dokumenty.

Tábor 2018

Každoroční tábor se konal opět na našem milovaném tábořišti na Slezské Hartě. Tématem, které vstoupilo do skautského života už v průběhu roku, se letos stala legenda o Bertu Killbeadrovi, nejobávanějším pirátovi všech dob. Bert slíbil Neptunovi, vládci moří, že mu výměnou za moc a neporazitelnost daruje svou dceru Tish v den jejích osmnáctých narozenin. Killbeard si tak užil dlouhý život plný vítězství, bohatství, žen, alkoholu a dalších kratochvílí, potopil nespočet lodí a získal obrovské bohatství. Na smrtelné posteli se ale rozhodl, že nechce, aby jeho dcera navěky hlídala ztracenou Atlantidu a zabila každého, kdo by se ji pokoušel objevit. Místo věčného utrpení ji nechal svázat a vhodit do sopky. To nemohl Neptun nechat bez pomsty. Proklel Jima Killbearda, Bertova druhého potomka, a všechna další pokolení rodu. Podle kletby jsou všichni Killbeardové od svých osmnácti let na moři pronásledováni Krakenem, dokud neokusí jejich krev a oni nezemřou. Kletbu lze zlomit pouze v případě, že Bertova lebka, pohřbená kdesi na dně moře u Neptunova útesu, posypaná popelem ze sopky, kde zahynula Tish, vzplane ohněm velikým jako Killbeardova zrada. V dnešní době se na moři potulují čtyři Killbeardovi potomci, Teniska, Mravenec, Apač a Značka. Těmto nešťastníkům pirátští vůdci a jejich posádky pomáhali zlomit kletbu, aby nemuseli dále trpět rozporem pirátské krve ženoucí je na moře, kde jim ale hrozí smrtelné nebezpečí.

Prvního dne dostali potomci přidělené posádky a společně s nimi si vyrobili pirátské vlajky, pod kterými se dalších čtrnáct dní plavili. Také všichni navštívili tetovací salón, kde vznikala nádherná díla pod rukama tatérek Srdíčka, Povidla, Bubíka, Viki a dalších. Večer u zahajovacího táboráku seznámili pirátští vůdci potomky a jejich posádky s celou historií rodu Killbeardů. V dalších dnech bojovaly posádky o cenné pirátské tolary v rozličných hrách na souši i na vodě, v bojovkách na magických Rázovských tufitech, v častých regatách, které zjitřily jachetní schopnosti závodníků, i ve cvakacích hrách a jiných výcvikových aktivitách, které z nich udělaly silnější a zkušenější námořníky. Ve večerních a nočních hodinách probíhalo posádkové spaní v lese i na vodě, tajemné a strašidelné noční hry, duchovní program pro skauty, večerní pohádky pro vlčata, táboráky, u kterých ve scénkách piráti ztvárnili jejich pohled na Killbeardovu minulost, a nechyběl ani výsadek nebo přechod do vedení pro Mravence a Tenisku. Aby si piráti procvičili i svoje prsty a kreativní mozkové závity, při rukodělkách si vyrobili sádrové masky a zdobili batohy. Netradičním prvkem se stal den strávený s oddílem vodních skautů z České Třebové. Dopoledne jsme se utkali ve velké regatě, odpoledne jsme strávili skákáním ze skály Otranto a turnajem ve vybíjené a večer jsme akci završili táborákem, na kterém nechyběly scénky ani zpěv. V průběhu tábora také Killbeardovi potomci museli splnit tři pirátské úkoly, jeden na souši, jeden na vodě a jeden v noci, za které získali vždy jeden kus mapy, která je později dovedla k Neptunovu útesu a Bertově lebce. Ke konci tábora se konal i velký výlet na Venušinu sopku, kde zahynula Tish, aby mohli potomci nabrat popel do zdobných uren, které vystopovaly předchozího dne.

Poslední den již brzy ráno vypluly spolu dvě posádky (jako eskadra) podle toho, kolik stihly získat pirátských tolarů, k honbě za pokladem a lebkou. Pirátští vůdci se těšili na zasloužený odpočinek následovaný pomalým balením, ale pirátské posádky, patrně kvůli malé schopnosti číst v mapě, místo prvního stanoviště dorazily k Neptunovu útesu a tedy i k pokladu a Killbeardově lebce. Zbytek dne proběhl tedy ve znamení zpětného sbírání stanovišť (což kvůli silného větru nebylo vždy úspěšné), odpočinku, rukodělek, balení a přípravy závěrečného táboráku. Když se slunce sklánělo za obzor, přesunuli se všichni piráti ve svém pirátském oblečení k ohni, kde mělo dojít ke zlomení kletby. Rituálně byla tedy na zikkuratu položena lebka Berta Killbearda, ta byla posypána popelem ze čtyř uren a vše vzplálo obrovským a místy zeleným magickým plamenem. Duše čtyř Killbeardových potomků byly osvobozeny. Zbytek táboráku byl opět poznamenaný smutkem z končícího dobrodružství, ale když něco končí, něco jiného začíná. A tak se všichni začali těšit na další tábor, na kterém se opět všichni, kteří jsme utužili pouta letos, a snad i další skvělí lidé sejdeme.

Srdce

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now